Stydím se umřít ve dne

26. listopadu 2014 v 23:30
Umřeme již? Ne, stydím se umřít ve dne, na světle.
Světlo má schopnost odhalovat, jenže také nespočet příležitostí k vytváření stínů a všemožných odlesků. To tma neumí, ta si na nic nehraje.
Dodává tedy tma svou relativní pravdivostí odvahy? Možná ano, možná ne. Tma je valnou součástí našeho života, ať už o ní víme, nebo netušíme. Někdo ji dokáže využít, někdo z ní má respekt, někdo se ji snaží odehnat a někdo nemá ponětí, že tma je dílem jeho bytí. Někdo si myslí, že tma dokáže pouze spoutat a umlčet, někdo ji vnímá jako své přirozené prostředí. Přec také ze tmy jsme vzešli a v ní, po několika dobách světelné éry, skončíme.
Pojem tma je bez pochybení velmi abstraktní. Tedy alespoň pro nás samotné. Nemáme zrak přizpůsobený k tak vznešené činnosti, jako je nahlédnutí do jejího obsahu a prozkoumání všech informací, které v sobě pečlivě uchovává.
Chceš zemřít ve tmě, protože ti dává naději, že stále může existovat něco lepšího, než co nabízí světlo? Protože jedině to, co světlo nabízí, už známe. Myslíš, že smrt ve tmě ti zajistí poznání? To je jen naděje, jež ti koluje v žilách. Je tma naděje? Žíly s nadějí ale mohou být zpřetrhány kdykoli, stejně jako tma vycházejícím Sluncem. Pokud vykrvácíme, stejně tak jako tak zemřeme na světle.

Tma je dílem našeho bytí. Tedy chceš zemřít v tom, co sis sám vytvořil, v jistotě?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama