láska

7. října 2017 v 14:01 | Andrea
Ahoj. Čau. Půjdem se toulat lesem. Tak teda šli do toho ráje vertikál, kterej je celej protkanej vláknama ascomycot.

A jak tam došli, promluvili a slova, slova se náhle rozpletla, jednotlivá písmenka začala skákat a skotačit, lízt po stromech a hladit bělomechy. A oni najednou zapomněli, že šli hledat houby na řízky a začli hledat slova. Doslova. Chytali ty písmenka a litovali, že ani jeden z nich nemá zbrojní průkaz, protože ty písmena běhaly jak srnky a jeleni a laně a divocaci. Dostali chuť na kančí s šípkovou omáčkou, ale bylo to špatný, nemohli si to říct, ačkoli měli oba stejný potřeby, slova nenalézali. Tu spadla šiška, koukli na ni, koukli nahoru a spatřili jedno běloskvoucí slůvko, jak se lesklo v záři podzimního slunce. Bylo to slovo vožungr. Jako jediný slovo, co jim padlo na jazyk. Vzájemně se začali obvinovat z alkoholismu. Byla to sranda celkem ze začátku, ale pak už nevěděli, protože pravdu to přestalo bavit. Klopýtali lesem a řvali vožungr ve všech pádech. Ostatní slůvka se smály až se za břicho popadaly, ale to byla chyba. Zapomněly se totiž držet smrkovejch větví, v kterejch byly ukrytý a začaly padat na zem. To bylo nadělení. Žuchaly dolů a kvikaly při tom. Ty dva potenciální alkoholici sbírali zmrzačený slůvka do proutěného košíku a jej už si mohli zase povídat. Už na sebe nekřičeli, ani nemohli, protože písmenka měly po pádu zlomený všechny háčky a čárky, což značně omezovalo dostřel exaltovaně vypálených podmětů. Ty dva se slůvkama už jen hladili, motali je do kuliček a strkali si je do vlasů jako ozdůbky. Občas je balili i do cigaret a ten kouř, co jim pak vycházel z úst tvořil nápisy na obloze. Bylo to něco jako božské graffiti. Andělský vandalismus. A číst pak mohl každý kdo zvedl hlavu a podíval se nahoru.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 7. října 2017 v 15:58 | Reagovat

Co všechno dovedou taková zamotaná slovíčka :)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 7. října 2017 v 19:26 | Reagovat

Tohle je krásně nesrozumitelnej punkovej sled písmenek, moc se mi tvé literární vyjadřování zamlouvá...představovala jsem si celý příběh, naprostá nádhera. :)

Taky bych někdy chtěla chytat písmena..

3 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 8. října 2017 v 23:07 | Reagovat

Mám pocit, že lovím písmena čím dál častěji..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama